1955-1991
Trabant.cz
Motiv dne
... články
přihlášení





Nejste zaregistrovaní? Registrace na Trabant.cz je zdarma a přinese Vám řadu výhod.

 
 

STAVÍME SI OBYTNÝ PŘÍVĚS

Následující text vycházel na pokračování v časopise Svět motorů na přelomu let 1966 a 1967. Vzhledem k rozsahu (především výkresové části) byl tehdy rozdělen na pět čísel. Předkládáme vám text v plném znění, včetně fotografií, výkresovou část z textu vynecháváme. Ale nemusíte mít strach, nepřijdete o ni. Zájemci naleznou kompletní přehled výkresů včetně rozpisů součástí na konci článku. Zároveň se omlouváme za kvalitu fotografií, v původním texty byly některé velmi malé a vzhledem ke způsobu dobového tisku jim nepomohl ani kvalitní scanner. Pozn. IJ.


M. FIEDLER, foto autor

Žijeme v době rozmachu automobilového průmyslu. Osobní automobil dnes slouží ve stále větší míře i pro rekreační účely k cestám do přírody. Otázka dopravy se zdá v současném pojetí vyřešena, avšak pro mnohé zůstává otevřena otázka pohotového ubytování (pokud není předem řešena chatou, hotelem apod.), a to jak v době dovolených, tak i o sobotách, nedělích a svátcích.

Ubytování v hotelích, chatách nebo v soukromí omezuje mnohé motoristy v možnosti výběru místa rekreace a co nejužšího kontaktu s přírodou, nehledě k finančním nákladům. Proto se většina motoristů snaží o ubytování ve vlastních prostředcích, a to buď přímo ve vozidlech s lůžkovou úpravou (poskytuje však útočiště pouze pro 2 osoby) nebo v různých více či méně zařízených stanech. Nevelké pohodlí několikadenního ubytování v automobilu je známé, hlavně při nepříznivém počasí. Ubytování v zařízeném stanu sice skýtá poměrně dobré pohodlí, při delší nepřízni počasí se však také stává obtížným, hlavně při cestování s dětmi. Při cestování je každodenní rozkládání a skládání stanu přinejmenším nepříjemné.

Tyto potíže řeší zahraniční automobilisté obytnými přívěsy, které se vyrábějí ve značném množství variant – od „mini" Caravanů až po pojízdné chaty s veškerým komfortem. Ceny těchto obytných přívěsů jsou však vysoké a často převyšují cenu automobilů, které je táhnou. Přesto však obliba obytných přívěsů – vzhledem k jejich výhodám – v posledních letech stále stoupá a jsem přesvědčen, že v krátkém čase se stanou i u nás předmětem zájmu velkého počtu motoristů.

V současné době přišlo na náš trh několik obytných přívěsů ze zahraničí. Šlo o přívěsy rozkládací, které sice mají některé výhody oproti stabilním, jako menší rozměry a tím i snazší uskladnění, poněkud nižší váhu a možná i cenu, menší odpor vzduchu při jízdě, avšak na druhé straně se svým použitím blíží ubytování ve stanu, spojeným se všemi uvedenými problémy.

Stabilní obytný přívěs je sice při uskladnění prostorově náročnější a jeho pořizovací náklady poněkud větší, avšak možnosti a hodnota využití jsou dle mého názoru podstatně vyšší. Přívěs umožňuje okamžité ubytování kdekoliv (i přímo ve městě, na silnici apod.), uzamčení, stabilní uspořádání vhodného zařízení, lepší ochranu před povětrnostními vlivy atd.

Všemi těmito klady i zápory jednotlivých způsobů ubytování jsem se zabýval již delší dobu. Při turistickém trávení dovolené jsem postupně vyzkoušel všechny u nás používané způsoby, avšak žádný nevyhověl plně mým představám i potřebám. Tyto poznatky a v neposlední řadě i nepřízeň počasí v posledních letech mne postupně utvrdily v přesvědčení, že skutečným řešením problému ubytování je stabilní obytný přívěs. Vzhledem k tomu, že u nás není na trhu, a ani jsem nevlastnil tolik prostředků na nákup, došel jsem ke konečnému rozhodnutí: postavit si vlastními silami malý, lehký a levný stabilní obytný přivěs s odpovídajícím vybavením pro 3–4člennou rodinu, tvarově maximálně přizpůsobitelný momentální potřebě použití (přístřešky atd.), ale konstrukčně řešený tak, aby jeho zhotovení bylo možné i při zcela omezených výrobních možnostech.

Od rozhodnutí k činu nebylo daleko. A tak počátkem roku 1966 se začal rodit malý obytný přívěs, který s určitým omezením vnitřní výbavy může být tažen i v současné době nejslabším vozidlem na našem trhu – Trabantem 600 (601). Po pracech konstrukčních, investorských, zásobovacích a výrobních, které jsem byl nucen zdolat, dočkal se přívěs koncem července křestu a vzápětí úspěšné cesty do Jugoslávie, během které budil značnou pozornost a zájem nejen u našich, ale i u zahraničních motoristů. Přívěs, tažený Trabantem 600, který byl zatížen mnou, manželkou a zavazadly, ujel bez nejmenšího defektu během 3 týdnů přes 3500 km a při různých alternativách použití se velmi dobře osvědčil. Umožnil jak pohodlné ubytování v tábořištích, tak i během cesty přímo u silnic nebo i ve městech.

Všechny tyto okolnosti mé přivedly k tomu, že jsem se rozhodl podělit se se čtenáři Světa motorů o získané zkušenosti, a to nejen provozní, ale hlavně výrobní, včetně veškeré nutné dokumentace.

Základními předpoklady pro „samovýrobu" jsou: všeobecné technicko-manuální znalosti, dostatečný prostor (nejlépe svépomocná dílna Svazarmu), základní vybavení ručním nářadím, doplněné elektrickým nebo autogenním svářecím přístrojem, dostatek trpělivosti (hlavně při opatřování materiálu) a částka cca 3500 Kčs (ovšem za předpokladu, že půjde až na některé výjimky o skutečnou „samovýrobu"). Odhadovaná časová potřeba je asi 300–400 hodin.

Před samotnou stavbou je nutno vyžádat si u obvodního nebo okresního oddělení VB povolení stavby. Žádost musí být doložena celkovými výkresy přívěsu, detailními výkresy připojovacího kloubu a prohlášením, kdo bude dělat sváry, zejména na podvozkové části (svářeč musí mít státní zkoušku). Po dokončení stavby nutno přívěs předvést k typování. Veškeré poplatky činí Kčs 100,–.

POPIS PŘÍVĚSU

Konstrukční řešení je voleno s přihlédnutím k omezeným výrobním prostředkům. Konstrukce – kromě střechy, která má zaoblení o velkém poloměru, umožňujícím ohnutí za studena vyklepáním, je vytvořena z rovných stěn, takže umožňuje potažení celé konstrukce díly bez tvarovaných částí.

Nosný rám plošinové konstrukce je kombinací tenkostěnných ocelových profilů (Jäcklových) s centrální trubkou, která současně tvoří oj, opatřenou připojovací hlavou s pojistným zařízením. Tato konstrukce vychází velmi jednoduchá a lehká, neboť zatížení nástavbou je hlavně po obvodu, kde jsou též upevněna kyvná ramena. Součástí rámu jsou i podběhy kol, zhotovené z ocelového plechu tloušťky 0,8 mm a nástavce pro nasunuti ramene zvedáku a stabilizačních opěrek.

Kola, kyvná ramena, pérování, tlumení a brzdy

Velikosti přívěsu odpovídají vzhledově i funkčně kola rozměru 5,20–13 (Trabant). Kyvná ramena včetně hlav kol jsou z ocelových trubek, talíře a čepy jsou pro zjednodušení výroby použity z Trabanta. Ramena jsou k rámu upevněna přes silentbloky. Pérování a tlumení výkyvů zabezpečují teleskopické pružící a tlumicí jednotky z motocyklu Jawa 250, umístěné v páru na každém rameni. Mají jak dostatečný zdvih, tak i útlum, a případně i možnost regulace. Pro svou nízkou váhu nemusí mít přívěs samostatné brzdy. Stěny a střecha jsou vzájemné svařeny s rámem v jeden celek, takže tvoří pevnou skříňovou konstrukci, která je navíc zpevněna přišroubováním palubové podlahy o tloušťce 11–13 mm a přinýtováním sololitových krycích desek o tloušťce 3,3 mm.

Velikost a umístění oken a dveří bylo zvoleno s ohledem na konstrukci stěn a vnitřní uspořádání. Okna jsou z plexiskla, vyklápěcí, a mají jednoduché zajišťování ve třech polohách. Dveře, umístěné v zadní stěně, jsou jednoduché, obdélníkové konstrukce s příčnými výztuhami. Těsnění oken i dveří je z profilů z pěnové gumy.

Vnitřní uspořádání pozůstává ve svém základním uspořádání z pevné lavice ve tvaru „U", jejíž konstrukce je součástí stěn. Ramena lavice jsou nad podběhy kol a mají délku, odpovídající velikosti lůžka, tj. 1,9 m. Toto uspořádání pro „den" umožňuje využít volný prostor mezi oběma rameny lavice pro postavení rozkládacího stolku, lavice pak poskytuje sezení pro pět osob. Při noční úpravě je vyplněn prostor mezi oběma rameny lavice dvěma deskami stolků, čímž se vytvoří prostor pro spaní velikosti 1,6 × 1,8 m. Pro případ potřeby větší lůžkové kapacity je konstrukce uzpůsobena pro umístění jednoho až dvou sklopných lůžek. Při jakékoliv noční úpravě vnitřku zůstává ještě před lůžky dostatečný volný prostor.

Součástí vybavení je plátěná skříň s lehkou ocelovou napínací konstrukcí a různé odkládací poličky a věšáky. Vnitřní osvětlení zajišťují dvě nastavitelné lampičky, napájené z akumulátoru vozidla. K dalšímu vybavení náleží duralové židle a plátěný přístřešek s duralovými opěrami a napínacími provazy, který se připevňuje na bok přívěsu. Je možno používat současně i dvou přístřešků, z nichž jeden může sloužit i pro umístění automobilu. S uvedeným základním vybavením je možno přívěs používat v různých variantách dle okamžité potřeby, jelikož přestavba jednotlivých částí je velmi jednoduchá. Přívěs se po odpojení stabilizuje nastavitelnými opěrkami.

Ocelová konstrukce má povrchovou úpravu syntetickými barvami (základní a vrchní). Sololitové desky se po nanýtování z vnější strany několikrát napustí lněnou fermeží. Tato základní povrchová úprava je velmi důležitá, neboť na ní závisí odolnost desek proti povětrnostním podmínkám i jejich tuhost. Další povrchová úprava zvenčí je syntetickou barvou (základní a vrchní). Pro vnitřní povrchovou úpravu se osvědčily latexové barvy, které se pak doporučuje přestříknout bezbarvým lakem.

Elektrická instalace vnějšího osvětlení včetně odrazových skel musí odpovídat předpisům. Prakticky jde o stejné vybavení zadní části přívěsu jako u osobního automobilu, rozdíl je pouze v odrazových sklech, která musí mít trojúhelníkový tvar. Přední stěna musí být opatřena na levé straně ve směru jízdy bílým odrazovým trojúhelníkem. Tento rozsah osvětlení odpovídá požadavkům pro přívěs uvedeného rozměru (přívěsy větších rozměrů musí být vybaveny dalšími obrysovými světly).

Souhrn technických údajů:

váha se základním vybavením 280 kg
Šířka nástavby 1600 mm
délka nástavby 2600 mm
celková délka s oji 3200 mm
výška uvnitř (čistá) min. 1750 max. 1900 mm
celková výška 2270 mm
světlost 280 mm
velikost základ. prostoru pro spaní 1600×1900 mm
velikost sklopných lůžek
      alternativa I. – čelní 1600×800 mm
      alternativa II. – boční 1–2 ks á 1900×800 mm

Pro ty, kteří se již rozhodli pro stavbu přívěsu, uvádím následující přehled spotřeby základního materiálu (včetně 10 % na odpad) a možnost nákupu:

Tenkostěnné ocelové profily – jakost mat. 11343 (Hut. odbyt. základna – drobný prodej)
U 66/38/3 – 5,5 m
U 65/40/2 – 7,5 m
U 25/25/2 – 34,– m
L 30/30/2 – 6,– m
L 30/20/2 – 22,– m
L 20/20/2 – 13,5 m
L 20/10/2 – 5,– m
L 15/15/2 – 21,– m

Hliníkové profily (Hutní odbyt. základna)
L 20/30/1 – 13,– m
L 20/20/2 – 4,– m

Trubka bezešvá – jakost mat. 11424 (Hut. odbyt. základna)
Æ 54/Æ 49 – 3,5 m
Æ 51/Æ 46 – 1,– m
Æ 40/Æ 36 – 1,5 m

Profilový materiál a plech (Hut. odbyt. základna nebo Potřeby pro domácnost)
L 32/32/3 – 1 m
T 40/40/5 – 1,5 m

Ocelový plech tloušťka 0,8 mm – 2 m2

Sololit tloušt. 3,3 mm – 26 m2 (Stavebniny)

Nakupované dily (Mototechna)
pneu (pláště) 5.20–13 – 2 kusy
vzdušnice 5.20–13 – 2 kusy
ráfek 3 1/2 J × 13 – 2 kusy
talíř kola zadní – 2 kusy (Trabant)
čep zad. kola – 2 kusy (Trabant)
kolové šrouby a matice á 8 kusů (Trabant)

V použití materiálu jsou možné určité změny, např. profil U 66/38/3 je možno nahradit svařením dvou úhelníků 30/3 a 35/3, U 65/40 nahradit svařením úhelníků 30/2 a 35/2 atd. Takové změny však budou znamenat i menší úpravu v rozměrech navazujících dílů oproti výkresům, věřím však, že nezpůsobí podstatné potíže (každý „kutil" je jistě na potíže uvedeného rázu již zvyklý).

Před započetím každé větší práce je účelné si důsledně promyslet postup, přičemž nutno brát v úvahu výrobní možnosti a technickou složitost. Předpokládám, že výrobní možnosti budou u většiny „samovýrobců" stejné, tj. minimální, technická složitost je dána. A také se pokusím postup výroby nastínit; nejprve rámcově, dále pak podle jednotlivých částí.

Rámcový postup

Základní částí celé konstrukce je rám (výkr. CA-02), který je nutno postavit s maximální pečlivostí a přesností, jelikož od něho závisí nejen hladký průběh stavby, ale později spolehlivost provozu. (Způsob konstrukce dovoluje dělat rám, a tedy celý přívěs, až do šíře 1900 mm. Kromě drobných úprav na rámu by však bylo nutno při této maximální šířce opatřit střešní konstrukci dalším děleným obloukem.)

K rámu přivaříme boční stěny, které je možno zhotovit dvojím způsobem: buď svářením samostatných částí na desce nebo rovné podlaze, nebo přivařením jednotlivých dílů přímo k rámu. První způsob je poněkud obtížnější, umožňuje však přesnější výrobu.

Obě strany potom propojíme přivařením jednotlivých hlavních příček (U 25/25/2), oblouků a dalších výztužných příček.

Pak přinýtujeme podběhy a přivaříme spojovací kloub, čímž máme hlavní konstrukci prakticky hotovou. Nyní ji pečlivě očistíme (odmastíme) a natřeme základovou syntetickou barvou. Další práce děláme v následujícím pořadí: Palubová podlaha, sololitové stěny a okapy, dveře, povrchová úprava stěn vnější i vnitřní, okna, povrchová úprava podlahy, instalace elektrického rozvodu, vnitřní vybavení.

Postup zhotoveni jednotlivých částí:
Rám s podběhy (výkres CA-02):

Dle typu tažného vozu zjistíme vzdálenost tažného kulového čepu od země. Tím je totiž dáno ohnutí hlavní trubky č. det. 1, které dle výkresu odpovídá pro tažné vozidlo Trabant 600 (601).

Aby nedošlo k nežádoucí deformaci trubky, naplníme ji před ohýbáním pískem. Navlékneme na ni jednotlivé příčky, které postupně přivaříme přerušovaným svárem k hlavní trubce, za stálé kontroly vzájemné polohy (prvou příčku zpředu z důvodu pevnosti trubky přivaříme pouze jednostranným přerušovaným svárem). Práci uděláme nejlépe na dvou souběžných nosnících, které po ustavení vodováhou upevníme na podpěry.

Podběhy je možno zhotovit dle možností a zkušeností buď svářením (s případnými oblými hranami) nebo jen vzájemným zahnutím okrajů. Důležité je tvarové zahnutí, do kterého se při montáži stěn zasune výřez sololitové desky.

Kyvné a opěrné rameno (CA-03, CA-04)

Konstrukce dovoluje udělat všechny soustružnické operace před vzájemným svařením. Je však důležité tyto sváry dělat postupně a při stálé kontrole vzájemné správné polohy os nosné trubky a hlavy.

Pro správné ohnutí opěrného ramene je třeba si jeho tvar předem nakreslit ve skutečné velikosti.

Nástavba – č. v. CA-05

Jak již bylo řečeno v rámcovém postupu, je možno při montáži nástavby postupovat dvojím způsobem: bud zhotovením samostatných celků a jejich dalším přivařením k rámu (č. v. CA-02) nebo postupným přivařením jednotlivých dílů. V každém případě je však nutno stále kontrolovat a vzájemně vyrovnávat jednotlivé díly konstrukce, které při sváření „pracují". K tomu dobře postačí rovné hoblované latě o délce přibližně 3,5 m a 2 m.

Střešní oblouky je možno ohýbat bez ohřevu postupným ohýbáním ve svěráku. Konečný tvar je však třeba dohotovit vyklepáním. Pro usnadnění práce je vhodné si narýsovat tvar střešního oblouku ve skutečné velikosti na zem.

Při sváření a vyrovnávání střešních dílů dbáme, aby střední oblouk byl v rovině s krajními, jinak by se pak krycí desky zvlňovaly, což by narušovalo vzhled. V případě, že by přes veškerou snahu došlo k nerovnostem, je nutno je před montáží krycích desek vyrovnat přilepením pásků sololitu nebo podobným způsobem.

Konstrukce je řešena s přihlédnutím k optimálnímu využití rozměrů sololitových desek, ve kterých se dodávají na trh (minimální počet spár), čímž je dáno i umístění některých příček. V případě, že se použije ke krytí jiného druhu materiálu (hliníkový nebo duralový plech apod.), bude nutno umístění příček podle toho upravit, hlavně však zvětšit jejich počet. Tuto úpravu však doporučuji volit – též vzhledem k otázce nákladů – nejvýše u střešní části, mezi příčkou pos. č. 10, 11 a zadní příčkou pos. č. 6 (v. č. CA-05).

Připojovací kloub – č. výkresu CA-06,

Zhotovení hlavních dílů kloubu vyžaduje jednak soustružnické práce a vyfrézování oválného otvoru v tělese (pos. č. 1), jednak ruční úpravu misky (pos. č. 2) a i krajů zmíněného oválného otvoru. Před započetím této práce nutno misku připevnit šroubem (pos. č. 10).

Vrtání otvoru a řezání závitu se udělá společně. Na takto připevněnou misku orýsujeme tvar oválného otvoru, dle kterého po vyjmutí postupně opilujeme dolní části tak (za stálé kontroly), aby miska dovolovala úchylku čepu o 20°. Uvedený rozměr 33 mm musí být dodržen. Za tímto účelem též upravíme kraje oválného otvoru.

Dřík kulového čepu je upraven pro přivaření do tažné trubky. Pojistné rameno je z U-profilu 25×25×2, příslušně upraveného.

Dvojitá pružina je vinuta za studena.

Příložky (č. det. 6) je nutno vařit el. obloukem krátkými sváry, aby nenastala deformace tělesa; lepší je přivařit příložky před točením Æ 44 H 8 načisto.

Dveře – č. výkresu CA-07

Při sváření je nutno vzájemně vyrovnávat jednotlivé díly. Výška dveří odpovídá rozměru rámu dveří, včetně tlouštky palubové podlahy. K rámu jsou přivařeny upravené závěsy, které při konečné montáži procházejí sololitovou deskou a bočně jsou přišroubovány k příčce (pos. č. 4, č. v. CA-05).

Na rám dveří se po provedení povrchové úpravy přinýtuje sololitová deska. Dosedací plochy jsou opatřeny gumovým těsnicím profilem.

Okno – č. výkresu CA-08

Rám okna nutno po ohnutí pečlivě vyrovnat, aby po přinýtování „plexiskla" nenastalo zbytečné pnutí. Nýtujeme mírným rozpěchováním. Rám opatříme měkkým gumovým těsnicím profilem. Pružný uzávěr (pos. č. 4) nutno zhotovit až dle skutečných rozměrů při konečné montáži okna do rámu boční stěny. Okno se přišroubuje ke spodní straně horní příčky (pos. č. 5, č. v. CA-05).

Pro zajištění různých poloh výklopného okna je třeba udělat na dolní části rámu okna a spodní příčky (pos. č. 5 - č. v. CA-05) otvory Æ 4 mm, do nichž lze zasunout vzpěry s oboustranným zahnutím (každé okno 2 vzpěry).

Lavice (CA-09)

Součástí konstrukce lavice jsou příčky nástavby (viz výkr. č. CA-05). Jednotlivé díly je proto nutno při výrobě kontrolovat se skutečnými rozměry nástavby, v případě potřeby je přizpůsobit. Celá konstrukce lavice, sestávající ze dvou dílů, je spojena vzájemně i s jednotlivými příčkami nástavby šrouby M6 (pos. 8, 9, 10), přičemž příčky lavice dosedají na příčky nástavby zespodu (takto vzniklá nerovnost 2 mm není na závadu). Otvory se vrtají při montáži, je však nutno dát pozor, aby se nepoškodily krycí desky nástavby. Nohy se upevní k podlaze vratovými šrouby M5. Po těchto pracech uděláme základní i konečnou povrchovou úpravu na vymontované konstrukci. Po opětné montáži do nástavby přinýtujeme ke konstrukci krycí desky ze sololitu (č. v. CA-01 pos. č. 25) nebo z překližky. Vzdálenost 13 mm od krajů je nutno dodržet (viz popis Stůl CA-11).

Skříň (CA-10)

Základem skříně je horní a dolní rám (pos. č. 1 a 2). Tyto rámy jsou navléknuty do pláště (roletové plátno), opatřeného na přední straně zdrhovadly a příslušnými otvory pro nosná raménka horního rámu a pro napínací háčky dolního rámu. Na spodní rám možno položit sololitovou desku o rozměru 600 × 350 mm, čímž se vytvoří prostor pro uložení drobného prádla. Skříň je zavěšena na konstrukci nástavby (ve které je třeba vyvrtat příslušné otvory) a je pružně zakotvena gumovými pásky (ze staré duše apod.) k háčkům zašroubovaným do podlahy.

Stůl (CA-11)

Konstrukce stolů i jejich rozměry jsou řešeny s přihlédnutím k jejich dalšímu využití, neboť desky včetně rámů jsou současně výplňovými díly mezi rameny lavice (CA-09). Při výrobě tedy nutno kontrolovat rozměry desky s rozměry ramen lavice (vzdálenost ramen), neboť desky drží na rámu lavice pouze svými okraji a vůle musí být pokud možno minimální. Deska stolu a čepovaný rám jsou vzájemně sklízeny a sešroubovány. Léta dýhování je třeba volit tak, aby byla ve směru delší strany. Nohy se připevňují zatažením mezi úhelníky (pos. 3) a rám (pos. 2).

Stabilizační opěra (CA-12)

Řešení je sice velmi jednoduché, avšak splňuje dobře požadavek na stabilní umístění přívěsu. Nejdůležitější a nejobtížnější součástí je rameno (pos. č. 4), které se zasunuje do „kapsy" vytvořené na rámu (v. č. CA-02) úhelníky pos. 13. Výškově se zajišťuje zasunutím kolíku (pos. 3) do příslušného otvoru. Je možný i jiný způsob stabilizace (např. sklopnými rameny), což by si však vyžádalo menší úpravu rámu (č. v. CA-02).

Elektrorozvod

Veškeré kabely je možno vést trubkou rámu (č. v. CA-02, pos. č. 1). V tomto případě je vstup kabelů v místě před příčkou (pos. č. 2), vývody dle potřeby též z boku. Vstupy i výstupy nutno opatřit těsnou gumovou průchodkou.

Napojení k tažnému vozidlu je sedmipólovou vodotěsnou zástrčkou (Mototechna), kterou je propojeno uzemnění konstrukce, levé koncové světlo, pravé koncové světlo, brzdové světlo, levé směrové světlo, pravé směrové světlo a vedení pro vnitřní osvětlení. Umístění jednotlivých světel, odrazových skel a státní poznávací značky je dáno vyhláškou min. dopravy č. 145/58.

Montáž krycích desek (sololitových)

Sololitové desky především vyrovnáme jejich uložením na rovnou podlahu za současného mírného navlhčení (1 až 3 dny). Rozměr nástavby i umístění příček odpovídá rozměrům sololitových desek. Boční, dolní i horní díly se zhotoví z desek rozměru 2750 × 1220 mm, střešní díly z desek 2750 × 1700 mm. (Při vyřezávání otvoru pro okno opatřete dolní rohy oblouky dle rámu okna). Dělicí roviny vzniknou u bočních stěn na příčkách pos. 7 a 8 (č. v. CA-05), u střechy na příčkách pos. 10 a 11.

Pro zajištění vodotěsnosti je účelné okraje desek zešikmit a vzájemně slepit „Alkaprénem". Po konečné povrchové úpravě (napuštění lněnou fermeží a nastříkání základní a vrchní syntetickou barvou) se spoje i hrany zakryjí podtmelenými lištami, resp. úhelníky.

Desky nýtujte pokud možno v maximální vzdálenosti od okrajů a hlavy nýtů zbytečně nezaklepávejte do desek, jinak dojde k narušení pevnosti a event. vytrhávání.

Provozní vlastnosti, alternativní možnosti vnitřního vybavení aj.

Nemohu sice vycházet z dlouhodobých zkušeností, jelikož jsem s přivěsem ztrávil pouze jednu dovolenou, ale díky rozmarům počasí, které nás pronásledovaly cestou do Jugoslávie a zpět, jsem přece jen mohl nějaké poznatky nasbírat.

Jízda s přívěsem, připojeným k Trabantu 600 byla vzhledem k jeho velmi dobrému pérování i odtlumení velmi klidná, a ani na nerovném terénu nebo v zatáčkách se neprojevovaly rušivé vlivy na řízení vozidla. Přizpůsobit techniku jízdy poněkud změněným podmínkám nedělá potíže; je to otázka několika málo kilometrů. Dovolenou maximální rychlost pro přívěsy (60 km/h) jsem na rovinách lehce dosahoval, ovšem pokud nebyl silný protivítr I v kopcích byla jízda dobrá a prakticky nebylo nikdy třeba řadit na nejnižší převodový stupeň Průměrná spotřeba se pohybovala okolo 10,1 l/100 km při normálním osazení karburátoru tryskami, jelikož na vyzkoušení jiného osazeni mně již nezbyl čas.

Jedním, a snad jediným záporem při cestování (sníženou rychlost nepokládám za nedostatek – vždyť chceme též něco vidět cestou) je obtížnější parkování ve městech, avšak ostatní výhody tuto stinnou stránku bohatě vynahradí.

Pobyt v přívěsu je velmi příjemný, možnost okamžité použitelnosti je skutečně neocenitelná. Pro další zlepšení prostředí uvažuji o vnitřní úpravě stěn, tj. vylepení pěnovým polystyrénem, čímž chci nejen zlepšit vzhled, ale hlavně tepelnou izolaci pro případné využití v zimním období.

Popsané vnitřní lůžkové vybavení, doplněné molitanovými matracemi, umožňuje ubytování pro tři osoby. V případě, že se při stavbě počítá s ubytováním více osob, lze uspořádat lůžka ve dvou alternativách: alt. I – základní uspořádání a čelní lůžko o rozměru 1600 × 800 mm, které se vestaví mezi příčky nástavby pos. 7 a 8 (v. č. CA-05); alt. II – základní uspořádání a 1 až 2 sklopná lůžka podél stěn ve výšce příček nástavby pos. 7 a 8 (č. v. CA-05). Uspořádáni se dvěma sklopnými lůžky by však již přesahovalo únosnou mez pohodlného ubytováni.

Uspořádáni pro vaření možno vylepšit umístěním stolu u okna nad jedním ramenem lavice; od stolu se odejmou dvě nohy a deska se touto stranou upevni ke stěně přívěsu. Pro zvýšeni komfortu za příznivého počasí a pro případnou ochranu vozidla slouží přístřešky, které se zachycuji na háčky umístěné na obou bocích přívěsu (nejsou zakresleny). Pro zhotoveni se velmi dobře hodí ochranný kryt na stan, který má rozměr asi 4500 × 2000 mm. Cena přibližně 130 Kčs. Opěrné tyče jsou duralové o průměru cca 18 mm a tlouštce stěny 1 mm.

Ostatní vybavení si každý doplní podle vlastního vkusu, potřeb, možností a představ dobrého prožití dovolené.

Jsem si vědom, že uvedené výkresové i písemné podklady nejsou zcela vyčerpávající. Věřím však, že jsou dostatečnou základnou pro šikovné ruce těch, kteří se rozhodli rozmnožit prozatím řídké řady „caravanistů" v ČSSR. Mnoho úspěchů při shánění materiálu, výrobě i montáži jim přeje a na shledanou na silnicích i v tábořištích se těší

autor

 
                        

VÝKRESY K PŘÍVĚSU


Zdroj článku: Svět motorů, č. 26/1966–4/1967

Vloženo: 5/1/2006 • Zpracoval: eins • Podklady: Julius Cako

© 2017 Trabant.cz  •  Všechna práva vyhrazena. Chcete-li něco veřejně použít, raději se nás zeptejte, rádi pomůžeme.  •  info@trabant.cz TOPlist