1955-1991
Trabant.cz
Motiv dne
... články
přihlášení





Nejste zaregistrovaní? Registrace na Trabant.cz je zdarma a přinese Vám řadu výhod.

 
 

9. mezinárodní sraz Trabantů ve Vrbně

Připravil • Vladimír Vlach
Foto • autor

Dovolte, abych dnešní článek uvedl poněkud netradičně, protože jeho obsah je pro tento server neobvyklý. Pokud jste někdy v našem menu kliknuli na odkaz o webu, tak jste se mohli dozvědět, že kromě dobových zdrojů se chceme věnovat i psaní vlastních článků. Dnes, téměř přesně po pěti měsících od spuštění těchto stránek, náš slib plníme. Snažíme se přinášet vám obsah, který jinde nenajdete, ani tento článek nebude obvyklým popisem dění na srazu. Nečekejte ani nepřeberné množství fotografií. Rozhodli jsme se vždy zaměřit na několik vozidel a ukázat zajímavé detaily. V žádném případě by se nemělo jednat o kritiku zmiňovaných vozů, ale o inspiraci pro ty, kteří netuší, co je na jejich autě původní a co nikoliv.

Většina našich pravidelných čtenářů jistě ví, že o uplynulém víkendu 26.-28.8. proběhl nedaleko Strakonic tradiční sraz vozidel Trabant. Jsem potešen pokaždé, když potkám na takovém srazu někoho, kdo se snaží udržovat svoje vozidlo v původním stavu, nebo má Trabanta krátce a na rekonstrukci se teprve chystá.

Trabant 600 Kombi

Jeden takový novopečený majitel přijel letos z Karlových Varů se svým čerstvě zakoupeným Trabantem 600 Kombi z první poloviny roku 64.

Obr. 1: Na zadních dveřích nechybí hliníkový nápis "Trabant 600"

Obr. 2: Zepředu nejvíce zaujme velká zahrádka

Když mne kamarád Petr vyrušil ze sledování dopolední soutěže informací, že se v kempu objevila další šestistovka, která parkuje u cesty na začátku kempu, nejevil jsem žádné nadšení. Podobných vozů jsem už několik potkal, říkal jsem si v duchu. Když si promluvíte s lidmi, kteří těmito nejstaršími Trabanty na srazy jezdí, tak se dozvíte, že často se k nim přitočí někdo a říká: "Já mám doma taky takové auto, zrovna ho renovuji". A pokud slyšíte taková slova už třetí rok, a na srazu se žádná z těch rekonstruovaných šestistovek neobjeví, tak Vás to přinutí k zamyšlení, jestli vůbec někdo rekonstrukci dokončí. S podobnými pocity jsem přicházel i k tomuto vozu. Z dálky bylo vidět, že tenhle Trabant už má hodně za sebou. Působil spíš dojmem nepříliš udržovaného vozu pro každodenní ježdění, než jako auto, které všichni obdivují. První dojem ale rychle zmizel poté co jsem na autě zaznamenal několik zajímavých detailů a především po rozhovoru s jeho majitelem, který mně ochotně umožnil nahlédnout také pod kapotu a do vnitřku vozu.

Nápisy

Pokud potkáte majitele nějakého předválečného veterána, tak snadno zjistíte, že v dřívějších dobách existovaly kromě automobilek i karosárny. To byly továrny, které na sériové podvozky hromadně vyráběných vozů stavěly karosérie podle přání zákazníka. Ty se obvykle vyznačovaly líbivými tvary, často i větším komfortem a pokaždé mnohem větší cenou. Tyto firmy obvykle umisťovaly na jimi upravená vozidla nenápadné štítky, které byly jakýmsi podpisem, nebo reklamou. U modelu Kombi, jehož karoserie vznikala mimo domovský závod v karosárně s historií sahající do počátků automobilismu v Evropě, najdeme podobné označení. Zmiňovaná továrna se nacházela asi dvacet kilometrů severně od Cvikova ve městě Meerane.

Obr. 3: Na pravém blatníku najdeme znak MeKaWe

Obr. 4: Štítky u spolujezdce

Na tomto konkrétním voze se nachází všechny tři štítky, které zdůrazňují jeho původ. Znak MeKaWe, který se nachází na pravém předním blatníku, znamená Meerane KarosserieWerke. Další jsou viditelné na sloupku mezi panty spolujezdcových dveří. Jednička v trojúhelníku je označením prvotřídní jakosti karoserie. Spodní štítek nese interní číslování karosárny a písmena KS značí "Kombi Sonderwunsch", což byl v tehdejší době nejlépe vybavený model. Přestože mají otvory pro šroubky, tak jsou upevněné lepidlem.

Zahrádka a nárazník

Zajímavostí, které si všimne každý, je dobová zahrádka. Na střechu dosedá pomocí čtyř gumových přísavek, podobných těm, které najdete obvykle v koupelně na hadici od pračky. Tato je díky svojí délce určena pouze pro model kombi, pro limusinu by musela být o několik desítek centimetrů kratší. Další součást tohoto auta je pro mně opravdu záhadou. Když si prohlédnete fotografii zadního nárazníku, tak na první pohled zjistíte, že je proti zvyklostem chromovaný. Na druhý pohled někteří zjistí, že je i jinak tvarovaný, takovéto prolisy jsem ještě nikde, ani na jiném autě ani v literatuře, neviděl. Jestli se jedná opravdu o originální díl, nebo je to výtvor šikovného předchozího majitele, si netroufám odhadovat. Snad po demontáži a bližším prozkoumání, by mohlo být jasněji.

Obr. 5: Zahrádka Trabatu sluší. Nemyslíte?

Obr. 6: Zadní rohy nárazníku jsou chromované

Interiér

Trabant byl vždy jednoduchý a levný automobil. To se projevovalo i na strohosti jeho výbavy, proto se nelze divit majitelům, že se snažili různými úpravami jeho komfort zvyšovat. Vyobrazená palubní deska je, jak vidíte na obrázku, takovými zlepšováky doslova přecpána. Kromě původního tachometru a spínací skříňky se tam objevilo asi deset dalších budíků, přepínačů, vypínačů, táhel a kontrolek. Když na místě řidiče zvedneme pohled o kousek výše, tak uvidíme sluneční clony. Dřívejší vlastník sehnal druhou totožnou clonu, kterou svépomocí přimontoval tak, aby i spolujezdci dopřál pocit jízdy bez oslnění sluncem. Zrcátko uprostřed je, jak asi mnozí poznali, z některého vozu značky Škoda.

Obr. 7: Fantazie původního majitele na palubní desce

Obr. 8: Zdvojená sluneční clona

Další podstatný rozdíl, odlišující kombi od limusíny, jsou sedačky. V dobách Trabantu 600 byly sedáky u kombíků celé čalouněny koženkou. Na rozdíl od limusin, které měly sedací plochy potažené látkou. Čalounění popisovaného auta bylo velmi zachovalé a jistě by mělo být při renovaci zachováno.

Obr. 9: Původní pravá umělá kůže (tedy koženka :-)

Pod kapotou

Na konec dnešního povídání jsem si nechal motorový prostor. Většina součástek pod kapotou pocházela z novějších modelů a majitel o tom sám věděl. Já chci ukázat detaily, které byly původní a jistě by se měly objevit i na špičkově renovovaném voze. První mne zaujala nádobka brzdové kapaliny, konkrétně její víčko. Přestože bylo zatřené bílou barvou, tak bylo patrné, že je zřejmě o původní. Svědčí o tom nápis a logo uprostřed. Na vozech ze sedmdesátých a osmdesátých let takové budete hledat jen těžko. Poslední detail je převodka řízení. Kromě prastaré maznice (Jak jsem byl upozorněn pozorným čtenářem, tak tyto moznice byly běžně používány na vozech Škoda a nejedná se tedy o historický znak. Děkuji.) Neklamným znakem originality je její válcový tvar. Od roku 65 (přesný datum není znám) měla převodka na obou bocích žebra, zřejmě kvůli zpevnění. Na zvětšeném obrázku je toto místo na jedné straně označeno.

Obr. 10: Staré víčko brzdové nádobky je zatřené bílou barvou

Obr. 11: Převodka řízení je stále původní

Vloženo: 2/9/2005 • Zpracoval: Vladimír Vlach

© 2017 Trabant.cz  •  Všechna práva vyhrazena. Chcete-li něco veřejně použít, raději se nás zeptejte, rádi pomůžeme.  •  info@trabant.cz TOPlist